Za českými menhiry I.: Klobuky, Hřivčice a Slavětín

Wikipedie praví, že slovo menhir pochází z bretonského „men“ – kámen a „hir“ – dlouhý. Z tohoto etymologického rozboru dostaneme celkem jasnou představu o tom, co to menhir vlastně je. Víme, že se jedná o mohutné (ve většině případů) kamenné bloky svisle zasazené do země – neznámo kdy a neznámo kým. Archeologickými metodami není možné určit jejich stáří, a tudíž ani nevíme, k jaké kultuře je přiřadit, a jejich význam dosud nebyl rozluštěn. Teorií je několik – kameny mohly označovat místa s anomáliemi magnetického pole, mohly sloužit jako meze, milníky nebo třeba připomínat tragickou událost či stát na místě hrobu. Některé z těchto teorií však narušuje fakt, že kameny nejsou opracované ani označené, což naopak podporuje názor, že je nevztyčili lidé.

A proč se o menhiry vůbec zajímat z pohanského hlediska? Nevíme sice, za které konkrétní kultury byly vztyčeny, avšak je více než pravděpodobné, že jejich poloha souvisí s keltským astronomickým kalendářem. Na českém území se vzorce kamenů s kalendářem shodují, ačkoli některé chybí – je možné, že v minulosti jich u nás stálo mnohem víc. O tomto tématu se dále rozepisuje Daniel Dočekal na stránkách pooh.cz, z jehož článků v tom následujícím také čerpám. Na druhou stranu, Vladimír Procházka v dokumentu (jinak neoznačeném a bez zdrojů) na stránkách obce Klobuky tvrdí, že spojování menhirů s Kelty je pouhá romantická představa amatérských badatelů a připisuje jejich vztyčování neznámé kultuře, která obývala naše území ve 3. stol. před naším letopočtem.

Číst více