Pomluva pohanství v časopise Pevnost

V časopise Pevnost se můžeme dočíst vyjádření k tématu pohanství Jaroslava Kojota Poláka, který sám sebe hodnotí jako „Spisovatel, publicista, amatérský filosof, společenský kritik, radikální levičák se sympatiemi k anarchismu, člen KSČM, fanoušek Winstona Churchilla, Fidela Castra, Huga Cháveze a Eva Moralese, sympatizant Ježíše Krista (a některých, spíše nemnoha, jeho následovníků), příležitostný čaroděj, milovník koček, medoviny, knih, divadla a nesamozřejmosti.„. Jakkoliv Kojot přiznává pohanské komunitě tvrdé studium a poctivou náboženskou praxi, v následujícím hodnocení chybuje velmi zásadním způsobem. Cituji:

Docela zajímaví jsou lidé vyznávající „Vlčí kult“. U těchto skupin se se setkáváme se silně sociálně-darwinistickými a někdy i fašistickými tendencemi, což je vcelku v rozporu s mým viděním světa, ale respektuji to. Jinak u nás najdeme rekostrukcionisty, kteří se snaží maximálně napodobit dávné předky, wiccany, (neo)druidy, jakož i neonacisticky laděné „etnické pohany“.

Aktualizace 1. prosince 2012

Na základě Kojotova smírného vyjádření (k dočtení i zde v komentářích) došlo k vhodnému řešení formou nového článku o pohanství. Následující článek již tedy není tolik aktuální. Nový článek si můžete přečíst v našem příspěvku z 1. prosince 2012.

Tento výrok nelze jinak, než velmi pevně a nekompromisně odmítnout a to na několika rovinách.

1. Není pravdou, že by u Vlčího kultu byly prokazatelně nalezitelné známky fašismu.
2. Není pravdou, že etničtí pohané jsou neonacisté.
3. Omezení pohanské komunity na „fašistický Vlčí kult“, „neonacistické etnické pohany“, Wiccu, druidy je zavádějící. Velmi manipulativním způsobem to poskytuje pokřivený obraz pohanské komunity v České republice. Kde jsou eklektičtí pohané? Takových otázek bychom mohli pokládat velké množství. Ano, černobílé vidění pohanské komunity jako spolku fašistů, neonacistů, Wiccanů a druidů je nešťastné.

Vlčí kult

Osobně jsem měl příležitost se často se členy Vlčího kultu neshodnout a jsem schopen některé jejich myšlenky označit za radikální nebo silně recesistické. Rozhodně ale musím na základě osobních zkušeností jednoznačně odmítnout Kojotovo nařčení z fašismu. Ještě než jeho nařčení smeteme ze stolu mocným Mjölnirem, podívejme se, co fašismus opravdu je, a z čeho byl Vlčí kult neprávem obviněn.
O Vlčím kultu si můžete přečíst například v aktuálním článku na Pohanském kruhu. Pokud mohu definovat Vlčí kult na základě vlastních zkušeností i mnohých rozhovorů s členy Vlčího kultu, vyšlo by z toho zhruba toto. Lidé z  Vlčího kultu se identifikují s vlkem coby s niterným, též totemovým zvířetem. Většina z nich vlastní psy, kteří mají blízko k vlčím kořenům. Jejich pohanství je založeno na co největším přiblížení se vlčí smečce se všemi aspekty tohoto života. Přesněji, se všemi aspekty, které jsou slučitelné s životem v naší společnosti. Velký důraz je kladen na vzájemné vztahy v kultu jak mezi jednotlivými členy, tak mezi „vlky“ a členy kultu. Ve Vlčím klanu už proběhlo pár svateb a vyrůstá několik dětí. Všechny tyto aspekty jednoznačně signalizují, že Kojotova rčení stran fašismu jsou nepravdivá.

Fašismus

Způsob politického jednání vyznačujícího se obsesivními představami o rozkladu společenství, o národním potupení, o tom, že se národ stal obětí, a kompenzačními kulty sjednocení, síly a ryzosti, v nichž masová politická strana složená z militantních nacionalistů nepříliš spokojeně, ovšem výkonně spolupracující s tradičními elitami, opouští demokratické svobody a za pomoci spásného násilí, rasismu a bez jakýchkoli etických nebo zákonných omezení usiluje o vnitřní očistu a vnější expanzi.

Robert Paxton

Abychom ale učinili tématu zadost, spojil jsem se s Rushwolfem, aby mi zodpověděl několik otázek . V kontextu Kojotova obvinění jsem se zeptal, jestli se vnímají jako zastánci fašismu. Rushwolf toto razantně odmítl.  Samotný klan rozhodně není obdivovatelem žádné z fašistických  diktatur. Samozřejmě mne napadlo, zda už někdy nějakého člena na základě sociálního darwinismus odmítli nebo jaké podmínky musí zájemce splňovat. Zde Rushwolf odpovídá takto, cituji:

No, ono to není ani tak o tom, koho bychom nevzali, jako spíš o tom, kdo by s námi nevydržel. My jsme v podstatě nikoho za celou tu dobu nemuseli odmítnout, protože lidi to prostě vzdali sami. Někoho odradily obřady v přírodě za každého počasí, jiného už jen to, že nestačilo setkávání na internetu a jiní prostě uznali, že se duchovně míjíme, a tak odešli v dobrém. Když je někdo na naší vlně, tak žije podobně, aniž by byl naším členem a tam pak dojde k takové syntéze přirozeně, je to trochu jako u magnetu, když je osoba blbě napólovaná, prostě není možný,  jak by se u nás udržela, a to jí z naší strany nemusíme dávat nijak najevo. Mně osobně by nevadil ani černoch, když byl  na jedný vlně, měl úctu k naší přírodě a uctíval stejné bohy.

Za sebe mohu dodat, že lidé Vlčího kultu se pravidelně setkávají se všemi segmenty pohanského spektra a řekl bych, že bez problémů. To, že členové Vlčího kultu jezdí i na akce České pohanské společnosti (dříve Mezinárodní Pohanské Federace) a Stezek pohanství, které se poměrně jasně staví proti politizaci pohanství, neponacismu, fašismu či jakékoliv formě sociálního darwinismu, je myslím také význačným argumentem.

Etnické pohanství

Kojot nadále píše, že „Jinak u nás najdeme rekostrukcionisty, kteří se snaží maximálně napodobit dávné předky, wiccany, (neo)druidy, jakož i neonacisticky laděné „etnické pohany“. Nevím, možná to tak původně nemyslel, ale z této formulace lze vyvodit, že pokud jste etnický pohan na území České republiky, pak jste neonacisticky naladěný. Opět závažné obvinění, který nemá žádné faktické opodstatnění. Je však třeba přiznat, že existuje určité procento osob, které se hlásí k pohanství, u kterých můžeme nalézt známky příklonu neonacismu. Ovšem toto procento není vyšší než u jiných skupin fotbalistů, dělníků, lékařů nebo úředníků. Koneckonců tomuto tématu jsem věnoval svůj článek o šedé zóně v pohanství. Ovšem tvrdit, že každý etnický pohan je neonacista, je opravdu silné kafe. Existuje tu spousta asátrú, vanátrú, rodnověří, vyznavačů keltských tradic atp., které ani s oběma očima zavřenými nemůžeme označit za neonacisty. Jako příklad může posloužit skupinu slovanských pohanů Rodná víra.

Proč Kojot pomlouvá české pohanství?

Upřímně, nevím. Nevím, jestli je jeho neznalost situace, lidská hloupost nebo osobní zášť k některým pohanům. Každopádně je to alarmující, stejně jako to, že časopis Pevnost tyto informace bez ověřování otiskl a tím je i nepřímo zodpovědný za šíření těchto pomlouvačných informací poškozující jak jméno jednotlivců, konkrétních pohanských tradic, i celé pohanské komunity. Úplně nerozumím také tomu, proč se redaktoři časopisu Pevnost ptají na pohanství člověka, který o pohanství zjevně příliš neví, a jehož poznání českého pohanství  je ukryté za knihami a monitorem počítače.

Obvinění z fašismu a neonacismu bez prokazatelných důkazů je velmi vážné obvinění.

Konkrétně v tomto případě je třeba zmínit, že Kojot ve svých výrocích pravdu nemá a jakékoliv jeho komentáře k pohanství je nutné chápat jako zcela irelevantní a pomýlené.

Netřeba asi dodávat, že čekám na vysvětlení celé této politováníhodné události ze strany časopisu Pevnost.

Aktualizace 1. prosince 2012

Na základě Kojotova smírného vyjádření (k dočtení i zde v komentářích) došlo k vhodnému řešení formou nového článku o pohanství. Následující článek již tedy není tolik aktuální. Nový článek si můžete přečíst v našem příspěvku z 1. prosince 2012.

Cody (Počet článků 30)

Zakladatel Stezek pohanství, propagátor pohanství jako celistvé filosofie a přístupu k životu, který se věnuje pohanství již od roku 2006.